Artyčok zeleninový

Latinský název: Cynara scolymus
Účinně pomáhá při: Působí detoxikačně na játra a žlučník a přispívá k regeneraci jaterního parenchymu. Zasahuje proti nadměrné hladině tuků v krvi, mírně snižuje hladinu krevního cukru. Podporuje tvorbu pankreatických enzymů a celkově působí léčivě na slinivku. Snižuje hladinu cholesterolu a homocysteinu a všeobecně výrazně podporuje látkovou výměnu, což je vhodné pro léčení celé řady chorob, např. ekzémů. Již Matthioli si povšimnul, že artyčok odstraňuje tělesný pach, zřejmě zásahem do složení potu. Druhotně (na základě zlepšené látkové výměny) lze artyčok použít též u astmatu, revmatismu, při angině pectoris a také jako mírnou podporu práce srdečního svalu.

Botanický popis a pěstování:

Artyčok je vytrvalá rostlina, dorůstající výšky přes 1 metr, s bodlákovitým úborem, jehož nedozrále masité zákrovní lístky a tlusté lůžko poskytují jemnou zeleninu. Listy jsou střídavé, velké, šťavnaté, široce vejčité, peřenoklané. Přízemní listy vytvářejí růžici. Květy mají zpravidla modrofialovou, zřídka bělavou barvu. Plodem je nažka. Pěstování vyžaduje dobrou, úrodnou půdu a teplo. U nás je artyčok možno pěstovat ve vinorodých oblastech. Je velmi choulostivý na mrazy a v zimě musí být kultura přikryta. Rozmnožuje se semeny, vysévanými v březnu do pařeniště nebo v dubnu přímo na stanoviště, do špetek, vzdálených 1 metr. Lze jej množit i kořenovými řízky, získanými na jaře ze silnějších trsů. Zeleninové plodenství se sbírá v časném podzimu. Předmětem sběru je list, sbíraný během květu v teplých letních měsících, méně často kořen, sbíraný na podzim po odkvětu rostliny. Z vodných výluhů se nejúčinněji jeví dvouminutový odvar, podávaný nejčastěji 2 - 4x denně šálek 150 ml - jinak je nejlepší lékovou formou tinktura. Podávat lze i vinné výluhy, ať už vinný macerát nebo vinný odvar.