Česnek medvědí a setý

Latinský název: Allium ursinm a Allium sativum
Účinně pomáhá při: Mimořádnou vlastností česneku je jeho fytoncidní působení antibakteriální a protiplísňové. Je například známo, že z asi 560 kmenů obávaného zlatého stafylokoku jich více než 500 spolehlivě ničí. Česnek si dovede poradit i s obávanou plísní kandidou (Candida albicans), která je doslova podhoubím rakovin a jiných vážných nemocí. Tento účinek se projevuje i při zevní aplikaci a vynikající je při léčbě dýchacích cest. Ozdravuje také střevní flóru, léčí infekční průjmy, rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak a prohlubuje práci srdečního svalu. Působí antiskleroticky tím, že brání vzniku tukových a minerálních usazenin cévních stěn. Snižuje krevní koncentraci cholesterolu a zvyšuje jeho vylučování. Protože působí současně i žlučopudně, nezvyšuje riziko vzniku žlučníkových kaménků. Tlumí také křečovité břišní bolesti, potírá nadýmání a osvědčuje se při léčbě plicních a průduškových zánětů. Uklidňuje zánětlivá onemocnění slinivky. Likviduje střevní parazity. Tlumí rovněž nebezpečí vzniku trombů, a tím i následné embolie. Listy česneku medvědího jsou vynikající na tzv. čištění ledvin a na afekty v dutině ústní.

Botanický popis a pěstování:

Česnek medvědí je vytrvalá bylina se štíhlou cibulí, roste planě v lesních porostech celé Evropy a severní Asie. Dosahuje výšky 10 - 50 cm. Rostlina je lysá, její lodyhy jsou trojhranné až oblé. Eliptičně kopinaté, špičaté listy jsou pouze dva, jsou přízemní. Květenství je řídký okolík, který je ploše kulovitý. Květy jsou oboupohlavné a pravidelné. Okvětní plátky mají čárkovitě kopinatý tvar a bílou barvu. Plody jsou tobolky se třemi brázdami. Kvete od dubna do června. Česnek setý je trvalka, jejíž cibule je složena z podlouhlých pacibulek - stroužků, které jsou kryty šupinatým obalem. Dorůstá výšky kolem 30 až 50 cm a má asi 15 cm dlouhé a 1 cm široké, šedozelené, žlábkové listy. Jednoduchá lodyha je zakončena květenstvím šedavě bílých květů. Kromě kvítků jsou na obvodu okolíku drobné cibulky, sloužící k rozmnožování. Česnek je výhradně pěstovaná rostlina. Pěstuje se hlavně v teplejších, vinorodých oblastech na slunných a chráněných polohách. Vhodné jsou půdy lehčí , hlinitopísčité, bohaté na humus. Nesnáší půdy těžké, mokré a studené. Česnek nikdy nehnojíme organickými hnojivy, při přípravě půdy na podzim se používají pouze hnojiva minerální. Vysazuje se buď na podzim (září - listopad), nebo na jaře (březen - duben). Před výsadkou je třeba stroužky namořit proti houbovým chorobám a háďátku. U nás se pěstují dva základní typy. Tzv. nepaličáky mají kompaktní cibuli s menšími stroužky a květní stvol vůbec nevytvářejí. Cibule mají menší stroužky a jsou vhodnější ke skladování. Tzv. paličáky vytvářejí vysoký stvol s květenstvím uzavřeným v pochvě. Květní orgány jsou zakrnělé a sterilní, semena se vůbec nevytvářejí. Místo nich se v květenství objevují pacibulky, které můžeme použít k výsadbě. U tohoto typu jsou cibule s menším počtem větších stroužků. Nevýhodou je, že se cibule snadno rozpadají. Jsou výnosnější, ale méně trvanlivé. U podzimních výsadeb začíná sklizeň již koncem června až v červenci, u jarních v srpnu. Důležité je správné určení sklizně, což je ve většině případů v době, kdy začínají žloutnout spodní listy. Pokud dojde k přezrání, cibule se v půdě rozpadá na jednotlivé stroužky, které se znehodnocují. Drogou jsou cibulky, známý kuchyňský česnek. Předmětem sběru jsou i listy česneku medvědího, které se sbírají koncem března a v dubnu a používají se prakticky stejně jako cibulky česneku. Ty se ale sbírají v létě, v době zavadnutí natě. Česnek se nesuší, nechá se pouze oschnout, zbaví se natě a pak se skladuje v chladu a suchu v syrovém stavu. Nejčastěji se užívá v čerstvém stavu, který však není nejvhodnější, neboť často vyvolává nevolnost nebo zvracení. Velmi vhodné je podávat česnek v mléku, denní dávka přitom může činit až 12 g. Zcela novou formou je přidávání česnekového výtažku do jogurtu nebo kefíru, kde působí spolu s laktobacilem a významně ovlivňuje trávicí soustavu. Z hlediska užívání je nejvhodnější česneková tinktura. Čajová forma se nepoužívá. Občas se v tisku objeví tzv. starotibetský recept na dávkování ve stoupajících a klesajících dávkách, ovšem tento recept má význam jen u lidí, kteří normálně česnek nejedí anebo jsou na něj zvlášť citliví. Pythagoras nazval česnek "králem veškerého koření", kvůli značnému zápachu jej neměl rád Marcus Aurelius. U Keltů byl prostředkem k nabytí mužné síly. Ve středověku se považoval za nejdůležitější prostředek proti moru. Známý bylinář Mattioli uváděl česnek jako lék, který "moří červy, zjasňuje hlas, krotí kašel, podporuje spánek a tiší nadýmání". Pokud krávy spásají česnek medvědí, pak do mléka přecházejí sloučeniny, které způsobují zápach mléka. To je pak nepoživatelné. Česnek medvědí byl pěstován již ve slovanských osadách.