Vitánie snodárná

Latinský název: Withania somnifera
Účinně pomáhá při: Tato rostlina má v ajurvédě podobné využití jako ženšen v tradiční čínské medicíně, odtud je i její název "indický ženšen". Užívá se při rekonvalescenci po těžkých nemocech a operacích, fyzickém i duševním vyčerpání, nespavosti a mozkové nedostatečnosti. Má velmi široké využití, neboť se také podává při astmatu, tuberkulóze, bronchitidě, kašli a nachlazení, ale také u poruch trávicího traktu, průjmových onemocněních, nevolnostech, hemeroidech apod. Velmi dobré výsledky jsou u vředů, lupenky, revmatismu, svrabu a neštovic. Podporuje zmnožení bílých krvinek. Byl prokázán i protistresový efekt a pozitivní vliv na funkci mozku. Pro své afrodiziakální účinky se používá při impotenci, ale velmi dobrých výsledků bylo dosaženo i při ženské neplodnosti. Je vhodná i pro staré lidi, neboť zlepšuje jejich fyzický i duševní stav, dobré výsledky jsou u léčby demence nebo Alzheimerovy nemoci. Podporuje činnost kostní dřeně a svaloviny.

Botanický popis a pěstování:

Withanie je asi 1 m vysoký polokeř z čeledi lilkovitých. Má kulovitý, rozvětvený a podélně rýhovaný kořen světle hnědé barvy. Stonek je vzpřímený, až 1 m vysoký, rozvětvený, s větvemi šedě plstnatými. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, podlouhle vejčité nebo podlouhlé, celokrajné se zašpičatělým vrcholem. Oboupohlavní květy jsou žlutozelené, drobné, s úzce zvonkovitou korunou a uspořádané po 4 - 6 do hustých úžlabních hroznů. Plod je kulovitá lesklá bobule žlutooranžové až jasně červené barvy, uzavřená v nafouklém vytrvalém kalichu. Semena jsou drobná, ledvinovitého tvaru a světle hnědé barvy. Původem je pravděpodobně ze severozápadní Indie nebo Středomoří. Roste planě jako plevelná rostlina na pastvinách a podél cest, ale pěstuje se rovněž v řadě míst, hlavně v Indii. Lze ji pěstovat i u nás ve volné půdě, lépe však ve skleníku nebo v pařeništi, a to jako jednoletou rostlinu, víceletý charakter pak má při pěstování v bytě. Pokusy prokázaly, že rostliny s ořezanou nadzemní částí mohou úspěšně přezimovat i v nevytápěném skleníku či zatepleném pařeništi. Množí se semeny, ze kterých se předpěstují sazenice a v polovině května se vysazují na stanoviště do sponu 50x50 cm. V průběhu vegetace se zaměříme pouze na pravidelnou zálivku a okopávání, výjimečně se mohou objevit běžní skleníkoví škůdci. Předmětem sběru je kořen. Po příchodu prvních podzimních mrazíků se rostliny sklidí, kořeny omyjí a nakrájí na drobné kousky a suší při teplotě 60 °C. Nejčastěji se užívá odvar, a to jak z kořenů, tak listů, a to 0,25 litru 2 - 4 krát denně. Tonifikační účinky má 5 g suché rozemleté withanie uvařené v mléce nebo vodě a oslazené medem nebo nerafinovaným cukrem. Odvar se užívá 2krát denně. Velmi vhodná je rovněž tinktura, kdy se aplikuje 1 kapka na 1 kg tělesné hmotnosti a den ve 2 - 3 dávkách. Zevně se přikládá obklad namočený v nálevu, případně kaše z listů, na záněty a otoky pak listy máčené v horkém ricinovém oleji. Semena se využívají k výrobě vegetariánských sýrů jako ztužovací prostředek. Plody jsou bohaté na saponiny a mohou se využívat jako náhražka mýdla. Čerstvé listy jsou často repelentním prostředkem, mladé výhonky se někdy připravují jako zelenina.