Třapatka nachová
Latinský název: Echinacea purpurea
Účinně pomáhá při:
Přípravky z těchto rostlin je možno užívat jak vnitřně, tak i zevně. Vnitřně mají významné imunostimulační účinky, neboť podporují tvorbu leukocytů a erytrocytů, aktivují fagocytózu, podporují činnost sleziny. Užívají se při chřipce, nachlazení, infekci horních cest dýchacích a virózách, ale také při onemocnění močového ústrojí. Osvědčily se proti infekčním chorobám v případech, kdy nezabírají antibiotika. Zjištěno bylo i kancerostatické působení podobné interferonu. Droga detoxikuje a příznivě ovlivňuje zažívací trakt, užívá se při léčení prostaty, žaludečních vředů, gastritid a v gynekologii. Velmi dobré výsledky jsou prokázány i při léčbě hemeroidů, křečových žil a bércových vředů. Šťáva z čerstvých květů zvyšuje srážlivost krve.
Zevně se potom užívá v dermatologii ve formě masti, tinktury nebo nálevu na špatně se hojící i hnisavé rány, proleženiny, ekzémy a psoriázu.
Botanický popis a pěstování:
Echinacea je vytrvalá bylina. V prvním roce tvoří zpravidla jen přízemní růžici dlouze řapíkatých listů a v druhém potom stonek s přisedlými a střídavými listy, zakončený úborem. Na kuželovitém květním lůžku, tzv. terči, vyrůstají ve spirále žlutě purpurové plodné květy, jalové jazykové potom tvoří po okraji výrazně zbarvený paprsek. Plod je nažka se zakrnělým chmýrem nebo bez něj. Třapatka dosahuje výšky 1 - 1,2 m a má mnohočetný svazčitý kořen. Spodní listy jsou drsné, podlouhle vejčité až trojúhelníkové a na okraji zubaté, na stonku zpravidla přisedlé a podlouhlé. Jazykové květy jsou purpurové. Roste v otevřených lesích, prériích, houštích v Louisianě, severovýchodní části Texasu, na východě Oklahomy, na severu Ohia. Třapatky jsou rostlinami mírného pásu, takže u nás s jejich pěstováním nejsou žádné problémy. Setkáme se s nimi v mnoha zahradách jako s trvalkami okrasnými květem. Vhodné jsou půdy lehčí, humózní, s dostatkem vody a vápníku, na místech osluněných i v polostínu. Velmi dobře se množí jak semeny, tak i dělením trsů. Přímé výsevy se provádějí koncem dubna, rostliny je však možné i předpěstovat a v polovině května vysazovat na stanoviště sazenice. Vhodnější je rozhodně předpěstování sazenic a jejich vysazení do sponu 40 x 20 cm. Množení dělením trsů starších rostlin se provádí brzy na jaře nebo na podzim s tím, že by trs měl mít alespoň dva pupeny. Ošetřování za vegetace spočívá v pravidelné kultivaci, odstraňování plevelů a nutné zálivce. Sběr jazykových květů je možno provádět v průběhu celé vegetace, účinnější jsou však kořeny, které se sklízejí druhým nebo třetím rokem koncem září nebo v průběhu října. Důkladně se omyjí, rozřežou napříč na kousky a suší ve stínu nebo v sušárně při teplotě 40 °C. Nejvhodnější způsob užití a přípravy je echinaceová tinktura. Droga připravená ve formě čaje je prakticky neúčinná, užívá se pouze jako odvar, a to jako kloktadlo při bolesti v krku. Mast na dermatózy se připravuje z tinktury tak, že se jeden díl promíchá s devíti díly lanolinu. U indiánských kmenů byla tato rostlina užívána na hadí uštknutí, bodnutí hmyzem a v případech otravy jedem.