Pupalka dvouletá

Latinský název: Oenothera biennis
Účinně pomáhá při: Pupalkový olej je velmi účinným potravním doplňkem, který může být úspěšně použit v léčbě dlouhé řady onemocnění. Plně prokázáno je významné zlepšování stavu nemocných, trpících například atopickým ekzémem, kterým v dnešní době trpí především děti. Taktéž léčba se jeví velmi nadějně - pupalkový olej se vedle čaje z kořene sarsaparilly může stát základním lékem. Další plně prokázanou indikací je užití oleje v léčbě tzv. PMS - prementruačního syndromu, který trápí měsíc co měsíc mnoho žen a je u značného procenta žen moderní kletbou. Jedná se o předmentruační bolesti a křeče, doprovázené depresemi. Dobrých výsledků je dosahováno při léčbě roztroušené sklerózy, zejména v počátečním stadiu. V každém případě brzdí rozvoj nemoci a oddaluje vznik závažnějších pohybových potíží. Olej snižuje hladinu cholesterolu a hodnoty krevního tlaku, při současném zpomalování srážlivosti krve, a je tak výborným preventivním prostředkem všech cévních chorob, především anginy pectoris, ischemie myokardu a ischemie končetin, a snižuje nebezpečí vzniku náhlých příhod mozkových. Kromě "uznávaných" účinků můžeme ještě doporučit příznivý vliv oleje na padání vlasů. Zde je ovšem třeba systematické vnitřní užívání. Dále mizí nepříjemný pocit mravenčení v nohách i rukách, zejména u starších lidí. Dochází také ke zlepšení sluchu, zraku i paměti. A v neposlední řadě zahání nepříjemný zápach potu.

Botanický popis a pěstování:

V prvém roce vyhání pupalka dvouletá z řepovitého kořene chumáč přízemních, podlouhle vejčitých listů. Ve druhém roce pak vyrůstá přímá, hranatá, až 1 metr vysoká lodyha s vejčitě kopinatými, střídavými listy, které jsou zpravidla přisedlé. Žluté květy sedí jednotlivě v úžlabinách listů a jsou složeny ze čtyř plátků. Květ, který svou stavbou poněkud připomíná květ divizny, a také za něj bývá obvykle zaměňován, se rozvíjí od června do září v podvečer kolem šesté hodiny a přitom mírně voní. Životnost květu nepřekračuje 24 hodin. Plodem je čtyřpouzdrá, čtyřhranná, jehlancovitě protáhlá tobolka, obsahující až 300 lysých semínek. Na jedné rostlině nacházíme často až 100 semenných tobolek. Vzhledem k večernímu rozkvétání je pupalka také lidově zvána "noční svíce". Pupalka je běžnou rostlinou strání, křoví, ale i říčních břehů. Dříve se pěstovala pro jedlý kořen, který platil za poměrně výživnou zeleninu. Sbíral se výhradně v prvním roce života byliny. V současnosti se rozšiřuje pěstování pupalky na semeno. Předmětem sběru je květ. V popředí zájmů farmakologů je v současnosti především semeno.Semeno obsahuje totiž velmi kvalitní olej s výraznými fyziologickými účinky. Pupalkový olej je v současnosti v běžné nabídce lékáren, a to od nejrůznějších výrobců, zpravidla v podobě želatinových tobolek a pod různými názvy. Dávkování se bude řídit podle hmotnosti kapsle, resp. její náplně, přičemž průměr činí 6 až 8 tobolek denně. Pupalka pochází z americké Virginie. Do Evropy byla zavlečena v roce 1614 a rychle zdomácněla. V roce 1919 byla zjištěna cenná kyselina mamlinovlenová. V roce 1911 prohlásil botanik Wilhelm, že jedna libra kořene pupalky dodá člověku více síly než 200 liber hovězího masa. V USA byly původně využívány listy pupalky, hlavně proti nejrůznějším kožním afektům. Spolu s kořenem byly listy využívány při léčbě atopických projevů, astmatu atd. Používaly se nálevy, odvary i obklady. Teprve v posledních letech došlo k rozšíření užívání oleje.