Svída krvavá

Latinský název: Cornus sanguinea
Účinně pomáhá při: Svída krvavá představuje důležitý prostředek na srdce, jak co se týče nedostatečné činnosti věnčitých tepen a zánětu věnčitých tepen, tak v případě poruch srdce u starších osob, ale především jako preventivní prostředek proti infarktu, prevenci proti vzniku infarktu. V oblasti tepen svída působí jako drenážní prostředek tepen a protizánětlivě. Je předepisován při různých druzích zánětu věnčitých tepen, především v případě dolních končetin nebo zánětů vyskytujících se kuřáků a Hortonových zánětech (zánět spánkové tepny). Tonizující vliv na tepny se přidružuje k protisklerotickým vlastnostem. Významný lék při léčbě trombóz. Její protisrážlivý účinek, který přispívá k udržení krevní tekutosti, se paradoxně řadí ke schopnosti zastavit krvácení - jak v oblasti lebeční či břišní, tak v oblasti hrudníku. Některé rostliny jsou svým působením takto dvojpólové. Svým účinkem na oběhový systém působí svída jako prostředek proti odumírání tkání v akutní fázi, je-li důvodem tohoto odumírání infarkt kapilár. V oblasti ledvin působí svída při nefróze (nesprávném fungování ledvinových klubíček, jejichž kapiláry nejsou schopny zadržet proteiny z krve). Snižuje zvýšenou činnost štítné žlázy.

Botanický popis a pěstování:

Keř nebo malý strom, 2 – 5 m vysoký s přímými, vystoupavými i převislými větvemi. Letorosty jsou zelenavé, brzy se tmavočerveně nebo hnědavě zabarvující, s dření do 1 mm v průměru, borka s podlouhlými a příčnými políčky. Pupeny jsou nepravidelně vejčitě kopinaté, listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, čepel je eliptická až široce vejčitá, na bázi zaokrouhlená nebo až klínovitě zúžená, na vrcholu dlouze zašpičatělá nebo zaokrouhlená a náhle krátce hrotitá, živě zelená, na líci roztroušeně přitiskle chlupatá, s chlupy dvouramennými, na rubu převážně odstále chlupatá jednoduchými chlupy nebo přitiskle chlupatá chlupy dvouramennými, stejným směrem orientovanými. Květenství dosahuje 3 – 6 cm v průměru, vyvíjí se současně s listy. Květy jsou špinavě bílé, ostře páchnoucí, korunní lístky 4,8 – 6,0 mm dlouhé, čnělka při vrcholu kyjovitě ztlustlá. Peckovice jsou kulovité, 6 – 8 mm v průměru, modročerné až černé, bělavě tečkované, pecka je kulovitá, svrchu mírně smáčklá. Svídu je vhodné cca 1x za 3 roky seříznout asi 15 cm nad zemí, aby se vytvořily nové mladé větve, které od podzimu až do jara budou svým zářivým zbarvením skutečnou ozdobou zahrady. U nás jsou rozlišovány tři poddruhy. Kromě nejhojnějšího nominátního poddruhu jsou to ještě svída krvavá jižní (Cornus sanguinea subsp. australis) a svída krvavá uherská (Cornus sanguinea subsp. hungarica). Druh tvoří přechodné typy mezi všemi poddruhy. Bývá často pěstován v různobarevných kultivarech. Předmětem sběru jsou plody.