Kotvičník pozemní
Latinský název: Tribulus terrestris
Účinně pomáhá při:
Rostlina má velmi široké léčebné účinky a ovlivňuje řadu životních funkcí. Především je to celkový tonifikační a obecně zlepšující vliv na organismus, zvláště po těžkých nemocech a fyzické námaze. Testosteron způsobuje nárůst síly a vytrvalosti, zlepšuje svalovou regeneraci. Droga se užívá rovněž jako močopudný prostředek, pozitivně ovlivňuje fyziologickou funkci ledvin a močových cest, snižuje riziko jejich infekcí, omezuje nucení na močení, pocity pálení a řezání při močení. Snižuje riziko vzniku ledvinových a močových kamenů, napomáhá jejich rozpouštění.
Stimuluje sekreci žaludečních šťáv, zlepšuje peristaltiku střev a vylučování žluči, čímž snižuje obsah cholesterolu v krvi, zlepšuje jaterní funkce. Užívá se rovněž při podpůrné léčbě nádorových onemocnění.
Má výrazný vliv na kardiovaskulární systém, neboť zpomaluje srdeční činnost, prodlužuje diastolu, tlumí tachykardii, zlepšuje krevní výměnu, rozšiřuje cévy a zpomaluje srážení krve. Zabraňuje rozvoji aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a hypertenze.
Patří mezi jeden z nejefektivnějších prostředků zlepšující potenci a libido, neboť zvyšuje hladinu testosteronu až o 30 %. Proto je vhodný při mužské neplodnosti a stařecké hyperplasii prostaty. U žen byla zjištěna zvýšená hladina folikulostimulačního hormonu a estradiolu a zmírnění negativních příznaků klimakteria.
Botanický popis a pěstování:
Kotvičník je jednoletá poléhavá a chlupatá rostlina. Vstřícné listy jsou sudozpeřené, 5 až 8 jařmé s lístky eliptickými nebo podlouhle kopinatými. Drobné žluté a pětičetné květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů. Plod je poltivý, složený z pěti hvězdovitě rozložených, tvrdých a bradavčitých plůdků. Po stranách každého plůdku jsou dva dlouze špičaté tvrdé ostny. Druh je pravděpodobně původní v oblasti jižní a východní Asie, ale v současnosti je rozšířen mimo jiné i ve Střední Asii, evropské části Ruska a také na pobřeží Středozemního moře. Zavlečen byl rovněž na jižní Slovensko a údajně až do oblasti Prahy. Je to typické plevelný druh, i když se v mnoha zemích, např. v Indii pěstuje. V přírodě roste na smetištích, nezastavěných pozemcích, na přímořských píscích, pastvinách apod. Typickým prostředím jsou suchá místa a písky. Kotvičník je jednoletou bylinou plevelného charakteru, což se mimo jiné projevuje postupným klíčením, a to i po přezimování semen v půdě. Rostliny je možné pěstovat přímo ze semen nebo předpěstování sazenic, které se přesazují do volné půdy v polovině května. Jelikož vytváří až 1 m dlouhé poléhavé výhony, je třeba volit spon alespoň 1 x 1 m. K výsevu a výsadbě volíme půdy lehčí a sušší, dostatečně proteplené. Ošetřování spočívá v pravidelném kypření půdy a odplevelování. V našich klimatických podmínkách dosud netrpí žádnými závažnými chorobami ani škůdci. Sbírá se zejména nať, někdy i semeno. Semena, která snadno splývají s půdou, dozrávají a rozpadávají se postupně v průběhu druhé poloviny vegetačního cyklu. Nať můžeme sklízet po celou dobu vegetace, případně v období květu a na počátku tvorby plodů. Konečná sklizeň rostlin se provádí před příchodem prvních podzimních mrazíků, dokud je nať ještě zelená. Po oddělení semen se nejčastěji suší nať i s kořeny, ale jednotlivé části rostliny lze sušit i odděleně, a to ve stínu do 35 °C. Získanou drogu uchováváme na temném a suchém místě po dobu jednoho roku. Doporučená denní dávka je 6 - 12 g suché drogy a možností užití je celá řada. Například se připravuje odvar z půl lžíce rozemleté suché nati nebo semen, kterou drogu zalijeme sklenicí vařící vody a následně vaříme 30 minut ve vodní lázni. Za tepla se pije čtvrt až půl sklenice 3 - 4 x denně půl hodiny před jídlem. Nálev se připravuje z 1 lžíce drogy, která se zalije sklenicí vařící vody a nechá 4 - 6 hodin odstát. Potom se přecedí a používá půl sklenice 2x denně. Je však možno užívat i přímo prášek z plodů či natě nebo tinkturu, a to 1 lžičku 2 - 4 x denně.