Bříza bílá

Latinský název: Betula pendula
Účinně pomáhá při: Pupeny břízy, základní drenážní, tedy pročišťovací prostředek užívaný jako nespecifický lék na úvod veškeré specificky vedené terapie. Břízu můžeme využívat i specificky: stimuluje jaterní funkce a dává dobré výsledky i v oblasti respiračního ústrojí, zejména v kombinaci s habrem. Léčí kostní záněty a dekalcifikace kostí, především ve spojení s jedlí. Působí při zánětu ledvin. Dobré výsledky přináší i v léčbě některých typů žloutenky, při zánětech slinivky břišní, při některých chorobách sleziny.

Botanický popis a pěstování:

Bříza bílá vyrůstá jako statný strom, popř. i jako zakrslý stromek vysoko v horách nebo na severu v chladném podnebí. Kůra je v mládí a na větvičkách hnědá, posléze se mění v bílou, příčně se odlupující borku, která je neocenitelnou pomůckou při rozdělávání ohně v přírodě. Větve nižšího řádu a letorosty bývají často převislé. Pupeny špičaté, lesklé a lepkavé, odstávající. Listy trojúhelníkovité, zaoblené, okraje listů pilovité. Samčí jehnědy převislé, 4-7 mm dlouhé. Plody - drobné nažky jsou asi 2 mm velké a lehké (rozšiřují se větrem na velké vzdálenosti). Je to zdaleka nejhojnější druh břízy v Evropě. Důvod jejího dalekosáhlého rozšíření od jižní Evropy až na daleký sever, případně do odpovídajících výškových poloh alpských pohoří Evropy, spočívá v její nenáročnosti a odolnosti vůči nepříznivému klimatu. Pravděpodobně přitom hraje důležitou úlohu její nápadně bílá kůra, která odráží podstatnou část dopadajícího záření. To se zdá být, zejména na silně a vytrvale oslněných místech, velice účinný znak přizpůsobivosti. Bříza představuje nenáročný rychle rostoucí strom, dorůstající výšky až 25 m, který je často používán a vysazován při rekultivacích krajiny či osazování exhalacemi odlesněného území. Je to typický pionýrský druh, který je velmi aktivní při kolonizaci zpustlé kulturní krajiny (opuštěná pole, louky, ale především skrývky, výsypky apod.). V hospodářských lesích však bývá často vnímána jako plevelný strom. Její dřevo dobře hoří, kůra hoří i mokrá. pupen, jehněda (samčí květ), lýková část kořenu, kořínky, semena a míza Výtažek z pupenů jako tinktura na vnitřní užití. Listová droga se užívá hlavně jako nedráždivý močopudný prostředek při chorobách ledvin a močových cest. Zcela mimořádný účinek má březový dehet. Používá se do mastí na kožní projevy, hlavně lupenku (mast Psorikalis).