Aloe stromovitá

Latinský název: Aloe arborescens
Účinně pomáhá při: Aloë působí dosti razantně, a proto by její použití měl určovat odborník. Hlavní účinek je projímavý, kdy působí bezbolestně především v tlustém střevě. Vnitřně se dále užívá v léčbě žaludečních vředů a při trávicích obtížích. Formou klyzmat pak při léčbě kolitidy zánětu tlustého střeva. Zevně léčí hnisavé rány, kožní záněty, popáleniny, jizvy a flegmony. Olejová emulze je vhodná k léčbě popálenin II. a III. stupně a může se využít v léčbě i prevenci spálenin, vzniklých při léčebném ozařování, jakož i k léčbě zánětu rodidel, některých ekzémů a některých typů lupenky.

Botanický popis a pěstování:

Aloe je běžná pokojová rostlina, pěstovaná v kořenáčích. Má dlouhé, úzké, masité, ozubené listy, potažené ochrannou dužnatou vrstvou, chránící před suchem a vysycháním. Výhradně pěstovaná rostlina; u nás obvykle v pokojových podmínkách, větší druhy pak ve sklenících. Při pěstování vyžaduje přímé sluneční světlo a vydatnou zálivku, v zimě spíše skromnější. Má ráda pokojovou teplotu, v zimě spíše menší, ale nad 10 °C. Snáší vlhký i suchý vzduch. Jednou až dvakrát měsíčně může být přihnojována standardním tekutým hnojivem pro pokojové rostliny. Droga se připravuje ze starších, alespoň tříletých exemplářů a před utržením se doporučuje rostlinu několik dní nezalévat. Přednost má příprava drogy podle Filatova. Drogou je tzv. aloë, tedy šťáva z listů. Používá se buď čerstvá, konzervovaná, případně sušená; sušené aloë se nazývá sabur (jde o ruský termín, často používaný mezinárodně a u nás poměrně zdomácnělý), ten je částečně rozpustný ve vodě, čerstvá šťáva se ve vodě prakticky nerozpouští. Sušíme-li čerstvou šťávu na slunci, vznikne sabur. Můžeme použít i varu. Jestliže vaříme prudce a bez míchání, vznikne lesklý a sklovitý sabur, zvaný Aloë lucida; při pomalém varu za stálého míchání vznikne produkt mdlé, hnědavé barvy tzv. Aloë hepatica. Tinkturu aloë připravíme macerací 160 g saburu v 1 litru ethanolu 60 - 65 % - náhradně lze použít i posílenou vodku. Čerstvá šťáva z listů působí antibioticky; musí být ihned spotřebována. Můžeme ji však zakonzervovat varem na mírném ohni a za stálého míchání po dobu 8 minut. Po vychladnutí přidáme na každých 100 ml šťávy 35 ml ethanolu o koncentraci 80 - 85 %. Takto upravená šťáva vydrží v chladničce až 3 týdny. Olejovou emulzi s aloe připravíme tak, že k 80 g šťávy z aloe přidáme 10 g ricinového oleje a 10 g lanolínu, vše smísíme a dobře promícháme; nakonec vpravíme 1 mocca lžičku eukalyptové silice. Emulzi uchováváme v chladničce, ve hnědých lahvičkách se širokým hrdlem. Suchý aloový extrakt se většinou podává rozpuštěn v teplé destilované vodě, případně v tobolkách. Je známo, že 90 % extrakt aloe ničí spolehlivě candidu, všechny streptokoky a stafylokoky. 80 % extrakt ničí bakterii Escherichia coli a 70 % extrakt ničí psudomonády, klebsielly, enterokoky i bakterie rodu Serratia.