Podběl lékařský

Latinský název: Tussilago farfara
Účinně pomáhá při: Podběl je typickou slizovitou drogou. Sliz dokonale chrání zanícené sliznice, například dýchacích cest. Podbělový list je základní drogou léčby astmatu. Na podběl příznivě reagují zejména starší lidé. Bylina totiž umí tlumit kašel, ale i podpořit vykašlávání tam, kde to je potřeba. Droga se uplatňuje i jako pomocné léčivo při cukrovce, protože přítomný zinek zlepšuje využití inzulínu. Květy působí především protikřečově, listy zase spíše slizovitě, čili na sliznice. Obě drogy můžeme s úspěchem využívat i zevně, například na omývání ekzematických míst nebo také na přípravu kloktadla. Tzv. suchý zábal do listů podbělu, nejlépe čerstvě trhaných, působí výrazně protirevmaticky a na bolesti kloubů obecně. Zábal má trvat asi jednu hodinu. Na zanícené žíly můžeme používat kašovitý obklad, připravený z drcených listů podbělu a sladké smetany, přikládaný na noc.

Botanický popis a pěstování:

Podběl lékařský je trvalka s dlouhým výběžkatým a šupinatým oddenkem a růžicí přízemních listů. Lodyhy má přímé, nevětvené, šupinaté, v květnu dorůstající do 15 cm, které se později vytáhnou až na dvojnásobek. Listy jsou přízemní a vyvíjejí se až po odkvětu. Jsou řapíkaté a mají srdčité okrouhlé čepele a mělce dlanité laloky. V mládí pozorujeme po obou stranách hustou bílou plst, která na líci záhy přechází v lysý povrch. Zlatavě žluté květní úbory jsou jednotlivě vrcholové, v průměru 10 až 15 mm, po odkvětu převisnou. Plodem jsou podlouhle válcovité nažky leskle bílé, s drsnými štětinkami. Kvete od konce února do dubna. Podběl je hojná, až obecná rostlina, která si oblíbila zejména čerstvě nakypřené a provzdušněné půdy příkopů, náspů a rumišť. Předmětem sběru je jednak květ, sbíraný časně na jaře na počátku rozkvětu, nejlépe mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou, a jednak list, sbíraný v květnu a červnu, nejlépe do deváté hodiny dopoledne. Může se sušit i na slunci. Nejčastěji použitou lékovou formou je nálev připravovaný obvyklým způsobem a podávaný v běžných dávkách. Pro zevní použití ale dáváme přednost odvaru. Při všech neuralgiích se osvědčuje obklad z listů podběle: Čerstvě, pomačkané nebo jemně naklepané listy (nejúčinnější jsou v květnu až červenci) naložíme na bolavé místo ve vrstvě asi prst tlusté, převážeme plátnem a necháme půl hodiny účinkovat. Procedura se dá podle potřeby opakovat vícekrát denně, samozřejmě vždy s čerstvými listy. Při pásovém oparu doporučujeme hrst čerstvých pěkných listů ponořit krátce do vařící vody, nechat okapat a přikládat na opar.