![](/static/uploaded/thumbnails/herbs/8_1-large_default_1024x768_fit_100.jpg)
Pivoňka lékařská
Latinský název: Paeonia officinalis
Účinně pomáhá při:
Kořenová droga působí jako účinné spasmolytikum - tlumí křečovité bolesti a křeče vůbec. Od nepaměti se proto užívala i jako antiepileptikum. Její podávání je namístě při chorobách spojených s průjmy a kolikami. Droga zužuje cévy, zvyšuje tonus dělohy a podporuje srážlivost krve. Pomáhá i při astmatu, ledvinových nebo žlučových kolikách a některých typech bolestí hlavy, ale také při krvácení z vnitřních orgánů, například při gynekologickém krvácení. Květová droga se užívá v malých dávkách jako korrigens (pro úpravu) vůně a chuti čajových směsí. Od léčebného využívání květů se většinou, ke škodě věci, upustilo. Semena se používala na vyvolání dávení, například při otravách, dnes se tato aplikace pokládá za zastaralou.
![](/static/uploaded/thumbnails/herbs/8_1-large_default_1024x768_fit_100.jpg)
![](/static/uploaded/thumbnails/herbs/8_2-large_default_1024x768_fit_100.jpg)
Botanický popis a pěstování:
Pivoňka lékařská je asi 3/4 metru vysoká rostlina s řapíky hluboce žlábkovitými a dva až třikrát trojčetnými listy, jenž jsou široce kopinaté, koncový je lístek trojsečný. Korunní plátky má tmavě červené, řidčeji bílé, o průměru několika centimetrů (podle kultivaru). Semínka jsou drobná, černá. Kvete v květnu a v červnu. Pivoňka je běžně pěstovaná okrasná květina, sázená obyčejně skupinově, takže vytváří jakýsi ozdobný keřík. Má ráda slunná a suchá stanoviště. Předmětem sběru je řádně rozvinutý tmavočervený květ, sbíraný v květnu a červnu. Kořen, sbíraný v září a říjnu a semeno, sbírané obvykle v září. Z kořenové drogy se připravoval nálev z 1 mocca lžičky na 125 ml vařící vody. Dnes dáváme přednost užití tinktury nebo prášku. Tinkturu podáváme obvykle tři krát denně 20 - 25 kapek, prášek dva až tři krát, maximálně čtyři krát denně na špičku kulatého nože. Květovou drogu a semena samostatně nepodáváme, nebo jen výjimečně. Pivoňka je neobyčejně důležitou bylinou v magii,protože má odpuzovat zlé duchy. Jako taková byla v základním vybavení exorcistů nezbytnou pomůckou pro vymítání ďábla. Pivoňkový květ používala turčianská bylinářka Poľoncová podobně jako květ vlčího máku pro léčbu ekzémů. Pokožku s ekzémem namazala vepřovým sádlem a překryla čerstvými temně rudými květy a ponechala asi čtvrt hodiny ozařovat sluníčkem. Pivoňkový kořen byl vždy vynikajícím lékem proti dně (německy je dokonce nazýván "dnavým kořenem"), účinkoval i proti křečím a kamenům. Nejjednodušší úpravou je krátce povařit kořen v bílém víně a pak užívat dle potřeby.