Libeček lékařský

Latinský název: Levisticum officinale
Účinně pomáhá při: Doga působí jako silný močopudný prostředek, podporující vylučování nežádoucích solí z organismu, především však chloridů. Výborně léčí záněty dolních cest močových, zlepšuje vylučování žluči a při nachlazení rozpouští hlen. Vylučuje kyselinu močovou, napomáhá ke snižování soudržnosti močových kamenů, které se pod jeho vlivem rozpadají. Zlepšuje vylučování trávicích fermentů, a je proto vhodný pro léčbu různých dyspepsií, zejména pak u starších osob. Příznivě ovlivňuje nepravidelnou menstruaci.

Botanický popis a pěstování:

Libeček lékařský je trvalka mohutného vzrůstu. Má silný oddenek, bohatě rozvětvené kořeny, lodyha vyráží až do výše 2 metrů, je oblá, rýhovaná, nahoře rozvětvená. Spodní listy jsou veliké, s dlouhým řapíkem a dva až třikrát zpeřené, lodyžní peřenodílné nebo nedělené, kopinaté, nemají po obvodu vroubky. Květy jsou žlutavé, uspořádány v okolících. Libeček kvete v letních měsících. Celá rostlina vykazuje typické aroma, připomínající polévkové koření Maggi, proto se jí také lidově říká "magikořen". Libeček má svůj původ v jižní Evropě. Hojně se pěstuje na zahrádkách a jen občas zplaňuje. Předmětem využití je především oddenek s kořeny, méně často nať nebo plody. Oddenek sbíráme zpravidla na podzim třetího roku. Nať sbíráme v průběhu celého roku, semena na podzim, po úplném dozrání. Nať používáme především v kuchyni do omáček a polévek, ve fytoterapii třeba k protirevmatickým koupelím, zejména rukou a nohou. Vhodnou lékovou formou je nálev, obvykle podávaný po šálcích 3 až 4 krát denně. V Americe se s oblibou užívat oddenek kandovaný. Ten se jako sladké pokroutky užíval pro uvolnění nebo vylepšení dýchání, ale také pro uvolnění dolních cest močových, pro urovnání menstruace a pro vyčištění pokožky. Vzhledem k tomu, že se libeček užíval pro vylepšení všech funkcí pánve, se přes 600 let dával do souvislosti s milostným životem. Svědčí o tom i jeho anglický název "lovage", který zřejmě vznikl od slova "love", což je láska