Žen - šen (Všehoj léčivý)

Latinský název: Panax ginseng
Účinně pomáhá při: Žen - šen je základním představitelem skupiny harmonizérů čili adaptogenů, drog, jež pomáhají vyrovnat se s dlouhodobými vlivy stresů. Používáme jej jako stimulující a posilující prostředek, jako fytoprofylaktikum proti ateroskleróze a jako ochranný faktor při celkově nepříznivému zdravotnímu stavu. Zlepšuje látkovou výměnu, snižuje hladinu krevního cukru. Stimuluje výkonnost centrální nervové soustavy, štítné žlázy, nadledvinek a pohlavních žláz. Zbystřuje smysly, působí anabolicky, chrání před vyčerpáním a selháním adaptačních mechanismů. Aktivizuje krvetvorbu, brzdí tvorbu metastáz, reguluje krevní tlak, zvyšuje práh citlivosti na bolestivé podněty, urychluje hojení, při kombinaci zevní i vnitřní léčby napomáhá vyhojení kožních onemocnění. Mimořádný význam přikládá pan Janča a Zentrich aplikaci žen - šenových preparátů v onkologii. Nemocný po aplikaci žen - šenu méně vnímá bolesti, cítí se lépe, bývá méně unaven a psychicky vyrovnanější. Krmě toho droga tlumí rozvoj dceřinného bujení, takže má i jistý vliv v sekundární prevenci.

Botanický popis a pěstování:

Žen - šen, zvaný často jako kořen života, je vytrvalá rostlina se štíhlým, napřímeným, asi půlmetrovým stonkem, která nese 4 až 5 dlouhořapíkatých listů, postavených pravidelně zespoda nahoru. Listy jsou podobné listům kaštanu koňského a skládají se z 5 lístků, které jsou sestaveny jako prsty u ruky. Nad listovou růžicí, z centra listového přeslenu se zvedá květová osa, na jejímž vrcholu je soukvětí, okolík z malých, světlezelených oboupohlavních květů, podobajících se hvězdičkám. Z květu se vyvíjí zelené, bobulovité plody, což jsou jednosemenné nebo dvousemenné peckovice, zbarvující se v létě do jasné červené. Dospělá rostlina rodí v průměru kolem 30 plodů. Domovinou žen - šenu jsou sibiřské tajgy přímořského a vladivostockého kraje, sever Číny a Koreje. Jeho pěstování je poměrně náročné, protože kořen lze na plantáži sklízet nejdříve čtvrtým rokem, doporučuje se však sběr pětiletých nebo šestiletých kořenů, ale na některých specializovaných plantážích se sbírají kořeny ještě starší. Bylina se dožívá neuvěřitelného stáří až několika století. Běžný starý kořen z volně rostoucí byliny dosahuje hmotnosti kolem 150 g, největší nalezený kořen, jehož stáří bylo odhadnuto na více než 360 let, měl hmotnost 675 g. Drogou je kořen, méně často list. Cena se na světovém trhu pohybuje od desítek do tisíc dolarů za kilogram. Někdy se kořen na trhu dělí na červený, chong-sam, a bílý, paksam. Žen - šen bývá často falšován, případně je za něj pod krycím názvem, vydávána úplně jiná bylina. Při samostatném podávání dávkujeme 1 mocca lžičku listové drogy na 0,1 l nálevu. Kořenovou drogu zpracováváme na čaj spíše výjimečně v přibližně stejném dávkování. Žen - šen není toxický a nebyly pozorovány žádné vážnější nežádoucí účinky nebo kontraindikace. Odborné prameny hovoří o možnosti dlouhodobého podávání. V onkologii není vhodná aplikace kombinace žen - šenu se včelí mateří kašičkou. Žen - šen je výborným geriatrikem. Podporuje libido, obnovuje pamět, využívá se pro léčbu neurasténie, deprese apod. Je to prostě skutečně všelék, všehoj, jak zní český název.