Třezalka tečkovaná

Latinský název: Hypericum perforatum
Účinně pomáhá při: Třezalka je jedničkou mezi léčivými bylinami. Působí jako antibiotikum, podporuje látkovou výměnu, má silné protizánětlivé účinky. Lze použít také na ekzémy i jejich těžší formy. Po úrazech hlavy léčí poškozenou tkáň a odstraňuje otoky, léčí plíce, hlavně v kombinaci s pelyňkem černobýlem, slinivku břišní, a pokud nejsou příliš poškozena též játra. Léčí žaludek a dvanácterník, záněty, vředovou chorobu či žaludeční neurózu. Své uplatnění najde i v ledvinových protizánětlivých směsích. Působí jako mírné kardiotinikum, které je zcela netoxické. Pomáhá při těžkých, srdce ohrožujících chřipkách s arytmiemi a fibrilacemi. Uplatňuje se při úzkostech, neklidu, psychickém napětí, neurastenii, panickém syndromu a lehčích depresích. Je vhodná při rehabilitaci po mozkových příhodách, a to kombinovaně pitnou kúrou, pomocí obkladů a masáží třezalkovým olejem. Třezalka, aplikována dlouhodobě a nepřerušovaně, je základní bylinnou léčby sklerózy multiplex. Zevně je vhodná k léčení ran, pomáhá při léčbě závratí, tlumí vnitřní krvácení a zlepšuje kvalitu cévních stěn. Pomáhá také v boji proti otylosti.

Botanický popis a pěstování:

Z vytrvalého oddenku vychází třezalka tečkovaná tuhou, přímou, oblou, po stranách lehce zmáčknutou lodyhou, porostlou vstřícnými, podlouhle vejčitými, celokrajnými, okrouhlou spodinou přisedlými, prosvítavě tečkovanými lístky. Z úžlabí listů vyrůstají obyčejně listnaté větvičky. Květy jsou sestaveny v bohaté laty, složené z vidlanů a troubelů, a jsou jasně žluté, s obrovským počtem tyčinek. Na korunních plátcích jsou černé žlázky, obsahující červené barvivo. Tečky na lístcích obsahují olejíček. Plodem je třípouzdrá tobolka, s četnými semínky. Třezalka je velmi hojná rostlina slunných strání, luk, pastvin a lesních pasek, od nížiny do hor. Drogou je kvetoucí nať, sbíraná po rozkvětu hned ráno, když sejde rosa. Nejsme-li si při sběru jisti, zda sbíráme opravdu třezalku tečkovanou, vězme, že musíme jednoznačně sbírat jen byliny s oblou lodyhou, jakoby elipsovitou, nikoliv byliny s lodyhou čtyřhrannou, které vykazují menší množství léčivých látek a sníženou účinnost. Obvyklou lékovou formou je nálev podávaný v menších dávkách, obyčejně po 125 ml, dva až čtyři krát denně. Nejúčinější formou je tinktura. Macerací květů v kvalitním nebo slunečnicovém oleji získáme hodnotný masážní, hojivý, jasně červený olej. Třezalka nám může pomoci při problémech s pohybovým ústrojím a páteří. Jednak vnitřním užíváním působí protizánětlivě a též tlumí bolestivé stavy. Jednoduchý a účinný prostředek na zklidnění těchto problémů je vyzkoušené použití třezalkového oleje. Důkazem toho je mnohostranné využití maséry a léčiteli a pochvalné odezvy uživatelů. Člověku ležícímu na břichu nalejeme na prohlubeň kolem páteře vrstvičku třezalkového oleje a přikryjeme fólií nebo pergamenem asi na dobu 15 minut. Olej je nucený vsáknout do meziobratlových plotének, které uvolní nervy a nastává velká úleva. Název třezalka pochází od staroslověnského trjezati, tedy rozdrásat, rozpíchat, což se vztahuje k listům třezalky, které vypadají jako rozpíchané. Třezalka je též jednou z nejznámějších magických rostlin. Červenému barvivu, obsaženému v květech, se říká krev svatého Jana, neboť dle legendy zuřivá a prostopášná Hérodiané, když ji přinesli na míse hlavu sv. Jana Křtitele, v záchvatu zuřivosti propíchala jazyk světcův za to, že neutajil její špatné skutky. Z krve, která skanula na zem, vyrostla bylina, připomínající tento ukrutný čin, mající listy podobné propíchanému jazyku.