Ostropestřec mariánský

Latinský název: Silybum marianum
Účinně pomáhá při: Droga působí ochranně na jaterní parenchym, ovlivňuje tvorbu žluči a její distribuci, proto se užívá zejména pro léčbu a doléčování chorob jater a žlučníku a tím vlastně i celé látkové výměny. Drogu používáme v těch případech, kdy máme podezření, že potíže nemocného mohou být spojeny s chronickou otravou nebo když léčíme její následky. Dá se říci, že jej využíváme všude tam, kde se jedná o sníženou funkci jater.

Botanický popis a pěstování:

Ostropestřec mariánský je jedno až dvouletý, statný, dekorativní bodlák. Lodyha, dole hustě, nahoře řídce listnatá, dorůstá výšky i přes 1 metr. Listy jsou střídavé, objímavé, tuhé, na žilnatině bíle mramorované, v obrysu podlouhle eliptické, peřenoklané, ostnaté. Z vejčité, ostnatě zubaté báze vyrůstá nachový květ. Plodem jsou lesklé, hnědě skvrnité nažky velikosti asi 7 x 4 mm s bílým chýrem, štětinky drsné, dole srostlé. Květe od července do září. Ostropestřec je pěstovaná léčivka, původem ze Středomoří. V teplejších oblastech zplaňuje. Drogou jsou plody, někdy nesprávně označované jako semena. Těsně před zralostí se celé, chmýřité hlavice uřežou a uloží na větraných, suchých místech, kde teprve dozrávají. Teprve potom se šištice vymlátí a plody zbaví chmýru. Domácí příprava je dosti svízelná, proto byla bylina lidovými léčiteli využívaná málo. Je to škoda, neboť bylin se stejným nebo alespoň podobným účinkem není mnoho. Lidově se dosud hodně užívá i list, trhaný na jaře v květnu a červnu, mezi čtrnáctou až šestnáctou hodinou. Zřídka se užívá i kořen. Semena ostropestřce se zpracovávají dvojím způsobem, a to buď celá nebo mletá či drcená. Obě receptury se používají takřka od nepaměti a zachovávají maximální množství účinných látek, které jsou obsaženy zejména v obalu - barvivu semen. Kromě semen se v lidovém léčitelství užívá i list a kořen, takže se dá vlastně využít celá bylina. Zde je několik příkladů. Při bílém výtoku, píchání v boku, žloutence, vodnatelnosti, zánětu pohrudnice a plic a žlučových kamenech aplikujeme odvar 10 g sušených listů, které asi 3 minuty povaříme v 0,5 litru vody a necháme odstát. Odvar užíváme po doušcích přes den. V případě bílého výtoku a chybějící menstruaci užíváme odvar z 10 g kořene, který vaříme na mírném ohni 10 minut, necháme chvíli vyluhovat a pijeme tři krát denně plnou polévkovou lžíci. Zajímavostí je tzv. Rademacherova tinktura, která je založena na principu podílu jednotlivých orgánů na celkovém onemocnění. Například při potížích se zažíváním se na nich většinou podílí játra, žlučník (žlučovody) a žaludek (šťávy). Velmi stručně řečeno, složení tinktury se řídí podílem jednotlivých orgánů na celkovém onemocnění. Funguje-li žlučník nedostatečně a podílí se z 60 % na celkových potížích, nedáváme do kombinace větší množství bylin podporujících činnost jater (ostropestřec), nýbrž byliny účinkující na žlučník (vlaštovičník). Je-li příčinou potíží žaludek, přednostně řešíme tento problém aplikací byliny, která působí zejména na žaludek (benedikt čubet). Kombinací těchto tří bylin (ostropestřec, vlaštovičník, benedikt čubet) řešíme operativně problémy spojené se zažívacími orgány. Dosavadní dlouhodobé výsledky s Rademacherovou tinkturou jsou vynikající.