Čekanka obecná

Latinský název: Cichorium itybus
Účinně pomáhá při: Čekanka podporuje látkovou výměnu a funkci jater a působí příznivě na tvorbu a vyměšování žluči. Zlepšuje také práci srdce a podporuje trávení, ale v trávicím ústrojí působí protizánětlivě. Je to výborný prostředek proti dně, podporuje vylučování kyseliny močové. Zevně můžeme čekanku aplikovat jako obklad na bolavé klouby - zejména při dně, ale také při některých ekzémech. Čerstvá šťáva z kořene, lehce vtíraná do vlasové pokožky, podporuje růst vlasů. Květovou drogu používáme k výplachům očí při zánětu spojivek, víček, rohovky a duhovky. Čekanka má i další účinky, například při podávání před spaním působí proti častému nočnímu probouzení. Čekankový čaj pomáhá také při funkční zácpě, velice časté při změnách pobytu (tzv. cestovní zácpa).

Botanický popis a pěstování:

Čekanka je vytrvalá rostlina s hranatou, okolo jednoho metru vysokou lodyhou. Listy jsou podlouhlé, nedělené, nahoře kopinaté, širokou spodinou přilehlé. Vyšší listy jsou menší, přecházející až v listeny, z jejichž paždí vyrůstají květní úbory. Květy jsou blankytně modré, mají dvouřadový zákrov a jazykovitou korunu. Spodní listy jsou kracovitě peřenoklané a připomínají typické listy pampelišky. Plodem jsou hranaté, asi 3 mm dlouhé nažky. Vřetenovitý kořen je rovný a vrůstá do půdy kolmo k povrchu. Je to hojná bylina mezí, luk, příměstských parků a travnatých ploch. Předmětem sběru je především kořen, sbíraný od září do listopadu, případně na jaře. Sbírá se i nať, někdy i listy, a to nejlépe v době před rozkvětem rostliny, tedy na přelomu jara a léta. Pro použití v očním lékařství se ojediněle sbírá i květ, podle možnosti hned v začátku rozkvětu, tedy v červenci. Pěstované odrůdy se většinou nepoužívají. Používá se především nálev, podávaný v běžných dávkách. Občas je doporučován i odvar. Vhodnou formou je také klasický bylinářský čaj a bylinný balzám.