Anginovník čínský

Latinský název: Belamcanda chinensis
Účinně pomáhá při: U nás je známo žvýkání listů při angíně a krčním zahlenění. Oddenek je používán jako léčivo při endokrinních poruchách, jako prostředek močopudný při nemocech ledvin a močových cest, jako účinné antirevmatikum a jako prostředek proti nadýmání a zácpě. Žvýkání delší než půl minuty sice vede ke znecitlivění v krku, což může být při velkých bolestech u angíny žádoucí, nicméně je nelze doporučit, protože se vyskytly i případy alergie s otokem dýchacích cest, které nebyly u krátkodobého žvýkání zaznamenány. I při krátkém žvýkání je však vhodná obezřetnost, a proto je doporučováno vždy zakončit vykloktáním například šalvějí nebo jiným osvědčeným kloktadlem. Sušený oddenek lze míchat i do směsí, listy jsou používány pouze čerstvé.

Botanický popis a pěstování:

Angínovník je vytrvalá bylina s větveným oddenkem, poněkud podobná kosatci. Má mečovité listy až 40 cm dlouhé a 3 cm široké. Dorůstá výšky až jednoho metru. Je malokvětá , řídká květenství mají většinou květy oranžové, červeně skvrnité. Semena velikosti hrášku, tmavá a kulatá, rostou v tobolkách. Anginovník roste divoce v pahorkatinách Číny, Indie, Japonska, Vietnamu a na Filipínách. U nás snadno vymrzá, ale s dobrým zimním krytem přežívá. Častěji se u nás pěstuje jako léčivka v kořenáčích. Má ráda dobrou, propustnou půdu a slunečnou polohu. Množí se celkem snadno dělením nebo semeny a potom i zplaňuje. U nás jsou především známy odrůdy fava s většími žlutými květy a purpurea s květy uvnitř purpurovými a zevně žlutočervenými. Předmětem sběru je oddenek, u nás je známo spíše žvýkání listů. Z oddenku je připravován nálev, podávaný 2 - 4x denně po 125 ml, není-li předepsáno jinak. Žvýkání listů je spíše diskutabilní, protože dosavadní lidové výsledky nejsou nijak přesvědčivé. Malý kousek listu se žvýká maximálně půl minuty, potom se vyplivne, což se provádí několikrát denně. Léčbu je vhodné doplnit použitím osvědčených kloktadel chvíli po žvýkání.